Způsoby internetového připojení

Připojení pomocí pevné linky

Dial-up

Asi každý, kdo už internet používá delší dobu mi dá za pravdu, že k tomuhle typu připojení by se opravdu nerad vracel. Asi nikdy už nezapomenu na ty chvíle, kdy jsem cca minutu čekal, než se pištící modem připojí na internet, abych následně v co možná nejkratším čase shlédl vše potřebné a zase se rychle odpojil. U dial-upu se totiž platilo za čas, který jste na internetu strávili a tarify byly stanoveny podle časových „pásem“. Ta byla celkem dvě: 07:00 – 19:00, což bylo to dražší pásmo a po zbytek času se účtovala levnější sazba, která v době, kdy jsem ještě dial-up využíval činila asi 16Kč za hodinu.

Klasické analogové vytáčené spojení (jinak též známé jako dial-up) je omezeno maximální možnou rychlostí, která činí v ideálním případě 56kb/s, což je dáno omezením frekvenčního pásma v analogových ústřednách klasických telefonních linek. K tomuto typu připojení musíte mít speciální telefonní modem, který vytočí číslo některého z providerů a následně už můžete brouzdat po internetu. Zpočátku se platilo i za samotné připojení, ale posléze se objevili poskytovatelé, jako třeba Worldonline, kteří poskytovali připojení zdarma a platilo se pouze za „provolané“ minuty.

Výhody:	připojit se lze odkudkoliv, kde je k dispozici telefonní linka, minimální pořizovací náklady
Nevýhody:	dosti vysoká provozní cena, při připojení nelze telefonovat, nebezpečí různých druhů malwarů a dialerů
Orientační cena:	neznámá

IDSN (Integrated Services Digital Network)

Tento druh připojení (tedy IDSN) je jakousi nadstavbou na klasiku v podobě dial-upu, který se plošně a ve velké míře využíval. Přenosová rychlost tohoto typu připojení je 64kb/s (128kb/s), nicméně se nikdy moc neuchytilo, především kvůli vyšším nákladům a poměrně vysoké pořizovací ceně. V dnešní době už o ISDN není téměř slyšet, protože bylo takřka kompletně vytlačeno konceptem ADSL.

Výhody:	možnost volat a brouzdat na internetu zároveň
Nevýhody:	dosti vysoké náklady na pořízení a provoz
Orientační cena:	neznámá

ADSL (Asymetric Digital Subscriber Line)

Tento typ připojení je v současnosti nejpoužívanější variantou DSL internetu. Jak už jsem zmínil výše, tak ADSL plynule vystřídala zastaralé metody Dialu a ISDN. Jde o skutečný vysokorychlostní internet v pravém slova smyslu. Analogové ústředny jsou vystřídány digitálními a tudíž nemusíme troškařit s několika desítkami, či stovkami kb z hlediska rychlosti připojení, protože se tu bavíme rovnou o tisících, či do budoucna o desetitisících. Běžné rychlosti tohoto připojení nabízené internetovými providery se totiž dnes pohybují od 3 do 10Mbit/s. Poskytovatelé internetu se zároveň stále častěji odchylují od nepopulárního systému FUP (fair use policy), který na internetové přípojky zavádí systém limitace stahování. Zpravidla existují dvě varianty, které mohou v rámci FUP nastat. Buď po překročení stanoveného datového limitu doplácíte za každou započatou jednotku (1 GB), nebo je vám poskytovatelem snížena rychlost, která je navýšena novým dnem zúčtovacího období, kdy se opět anuluje patřičný datový limit. Tento systém ovšem není doménou pouze ADSL internetu, ale najdete ho třeba i u Wifi, nebo sporadicky i u kabelového internetu.

Systém ADSL internetu se vyznačuje asymetrickým připojením, kdy je rychlost dat směřujících k uživateli vyšší než rychlost dat od uživatele směrem do internetu. Tato vlastnost naprosté většině uživatelů vyhovuje, protože odpovídá běžným potřebám, ale problém nastává u aplikací, které více vytěžují upload, jako jsou například nejrůznější IM klienty typu Skype apod.

ADSL existuje ve dvou variantách a to:

• ADSL - asymetrická linka, využívající měděné kroucené dvojlinky, sdílení s telefonní linkou, až 8/1 Mbit/s
• ADSL2+ - vylepšená verze ADSL, až 25/4 Mbit/s

Výhody:	velmi vysoké procento pokrytí, příznivá cena, velmi rychlý internet
Nevýhody:	datové limity (FUP), nutnost mít zavedenou pevnou linku
Orientační cena:	O2 Internet ADSL – 2M – fup po 10GB – 399 Kč bez DPH Volný Internet 2M – 2M – limit není – 429 Kč bez DPH Novera DSL Fun 2048 – 2M – limit není – 395 Kč bez DPH Ceny k  6. únoru 2008

Připojení přes mobilní technologie

CDMA

Tento technologický koncept se řadí již k těm použitelnějším a oproti GPRS má daleko lepší odezvu a i celkovou rychlost. Ta se pohybuje zhruba kolem reálných 800kb/s, což není zlé a na běžné brouzdání internetem to stačí. Rozhodně to ale není na online hraní, stahování velkých souborů, či jiné podobné kratochvíle. Naším předním poskytovatelem CDMA připojení je společnost O2, která tuto službu nabízí za cca 1200Kč s daní. Další dvě podmínky, které musíte splňovat, abyste si tento internet mohli pořídit je jednak mít CDMA modem s anténou a v neposlední řadě také solidní pokrytí CDMA signálem, které je nutné alespoň okolo tří čárek na display přístroje. V souvislosti s CDMA kolovala celá řada spekulací o poruchovosti modemů, ale tyto názory se poměrně různí. Měl jsem dva známé, kteří tyto služby využívali a zatímco jeden si na poruchovost nestěžoval, tak ten druhý svůj CDMA přístroj reklamoval takřka nepřetržitě. Na základě těchto skutečností tedy nemohu k této problematice zaujmout konkrétní stanovisko, nicméně jak se tak říká – na každém šprochu je pravdy trochu – a je otázkou, jestli se tato technologie v době masového pokrytí ADSL službou skutečně někomu vyplatí…

Výhody:	mobilní provoz, slušná rychlost
Nevýhody:	poměrně drahý paušál a na dnešní poměry špatný poměr cena/výkon
Orientační cena:	O2 Internet Mobil 256 - 474,81 Kč s daní O2 Internet Mobil 512 - 831,50 Kč s daní O2 Internet Mobil 1024 Plus - 1069,81 Kč s daní O2 Internet Kombi 1024 - 1188,81 Kč s daní Ceny k  6. únoru 2008

GPRS (General Packet Radio Service)& EDGE (Enhanced Data Rates for GSM Evolution)

GPRS je další z „internetových“ technologií, která stejně jako ISDN nepadla zrovna na úrodnou půdu. Její pomalá přenosová rychlost jí totiž předem vyloučila z použití pro osobní počítače ovšem nepřímo je předurčila k plošnému rozšíření na mobilních telefonech, kde je tato technologie využívána ve spojení s funkcí WAP. Rychlost je srovnatelná s klasickým vytáčeným připojením, tedy nějakých 50kb/s, ale je to velmi relativní, protože záleží na síle signálu, který je dosti nevyzpytatelný.

EDGE je další vývojovým stupínkem v evoluci, na jehož počátku stojí GPRS. Hlavní rozdíl mezi GPRS a EDGE spočívá v použití modulace 8-PSK (osmistavová fázová modulace), která dovoluje přenést tři informační bity pomocí jednoho symbolu na rádiové vrstvě. Naproti tomu modulace GMSK, která je použita u GSM/GPRS dovoluje přenést pouze jeden informační bit na jeden symbol na rádiové vrstvě.

Technologie EDGE je velmi populární především u notebooků, protože je zpravidla integrována do přenosných karet, které v sobě kombinují EDGE a GPRS technologii. Tam, kde je dostupné pokrytí EDGE pracuje karta právě na této technologii a tam, kde je signálu nedostatek se zpravidla přepne na pomalejší, ovšem signálem hojněji pokrytější systém GPRS.

Výhody:	mobilní provoz
Nevýhody:	použitelné jen v případě EDGE, protože GPRS je jen taková nouzovka
Orientační cena:	neznámá

UMTS - 3G, 4G (Universal Mobile Telecommunication System)

Internetové/mobilní připojení typu 3G a 4G je momentálně nejmodernější a nerychlejší koncepcí internetu přes telefon, který si lze na našem trhu pořídit. Poskytují ho naši dva přední telefonní provideři – O2 a T-Mobile. Co se týče rychlosti internetu, je nutno říci, že na to, že jde o mobilní internet je rychlost celkem slušná, nicméně cena už tak růžová není a opět se budu opakovat, když říkám, že cenám ADSL, nebo kabelového internetu se nic nevyrovná. Pokud se ale pohybujete po velkých městech a potřebujete mobilní připojení do vašeho notebooku, pak bude systém 3G/4G pro vás to pravé. Tedy za předpokladu, že s sebou nechcete tahat modem s anténou jako v případě CDMA:-)

Výhody:	mobilní provoz, slušná rychlost
Nevýhody:	poměrně drahý paušál a na dnešní poměry špatný poměr cena/výkon, u některých paušálů FUP (Fair Use Policy)
Orientační cena:	T-Mobile - až 256 kb/s - 474,81 Kč s daní T-Mobile - až 512 kb/s - 831,81 Kč s daní T-Mobile - až 1024 kb/s - 1188,81 s daní Ceny k  6. únoru 2008

Kabelový internet

V případě kabelového internetu hovoříme asi o nejlepší možné variantě, kterak se připojit k internetu. Je sice pravdou, že samotná realizace kabelového internetu je pro providery po finanční stránce velmi náročná a tudíž je tato možnost připojení dostupná jen ve velkých městech, ale na druhou stranu jde opravdu o výhodnou záležitost. Jediné, co potřebujete je kabelový modem, který dnes poskytovatelé půjčují zpravidla zdarma a ani vás nenutí k otravným smlouvám, což je velké plus oproti službám ADSL. Tam se sice v některých situacích také nemusíte providerovi upsat, ale pořízení internetu vás pak vyjde znatelně dráž. Ale zpátky ke kabelovému internetu. Ten je jak známo nejkvalitnější a současně a zároveň velmi levnou variantou připojení jak pro domácnosti, tak pro celé firmy. Uživatel je připojen nejčastěji pomocí metalické strukturované kabeláže přímo na páteřní síť poskytovatele, která bývá často realizována optickým vedením. Pokud se bavíme o páteřní síti, na kterou jsou někteří šťastlivci napojeni, tak je nutno zmínit, že taková síť disponuje potenciálem, který se častokrát pohybuje v řádech stovek Mbit/s, což je skoro nepředstavitelné. Tato rychlost se následně v rámci agregace přerozděluje mezi určitý počet uživatelů, ale jste-li připojeni přímo na páteřní síť bez dalších odboček a přerozdělení, tak se rychlost vašeho připojení může v klidu vyšplhat třeba na 30-50Mbit/s(záleží kolik lidí je na páteřní síť napojeno).

Výhody:	opravdu velká rychlost, vysoká spolehlivost přenosu
Nevýhody:	dostupnost pouze ve velkých městech a to ještě ne všude
Orientační cena:	UPC STARTER – 2M – 475 Kč s daní UPC CLASSIC – 8M – 1224 Kč s daní UPC PROFESSIONAL – 16M – 4533 Kč s daní Ceny k  6. únoru 2008

Wifi (Wireless Fidelity)

Koncepce bezdrátového internetu Wi-fi byla původně určena pro bezdrátové propojení přenosných zařízení, či bezdrátové připojení do sítě LAN, ale postupem času se tato technologie začala využívat i v rámci internetového připojení formou tzv. hotspotů. Wi-fi sítě pracují na třech nejznámějších standardech (IEEE 802.11a, b nebo g). K přenosu se používá mikrovlnné elektromagnetické záření, podobně jako u mobilních telefonních sítí. Původní myšlenkou, která vznik Wi-fi provázela bylo vytvoření technologie, která by bezdrátově dokázala propojit více počítačů, které jsou rozmístěny v jedné budově. Postupným využíváním silnějších antén se docílilo lepšího signálu a tím pádem většího dosahu. Budoucnost v tomto oboru pak bude nejspíš patřit technologii WiMax, kde má být značně vylepšen přenos signálu na větší vzdálenosti.

Celý Wi-fi systém je založen na konceptu tzv. access pointů, na které se uživatel připojuje. Aby byly tyto přístupové body chráněny před nežádoucím připojením, mají v sobě moderní síťové periferie integrovanou celou řadu šifrovacích a ochranných algoritmů, které mají zamezit již zmíněným průnikům. Těmito ochrannými prvky jsou jednak tři základní typy šifrování (WEP, WPA WPA2) a v neposlední řadě také filtrování MAC adres a firewall.

Wi-fi pracuje na frekvencích:

• 2,4 GHz (je nejrozšířenější, jde o veřejné nelicencované pásmo)
• 3,5 GHz (licencované pásmo)
• 5 GHz (dnes již také hodně rozšířené veřejné a nelicencované pásmo)
• 10 GHz

Výhody:	pohybová flexibilita
Nevýhody:	pomalejší odezva, riziko zarušení sítě ve velkých městech
Orientační cena:	ceny jsou velmi individuální v závislosti na lokalitě