Co je algoritmus a jak ovlivňuje náš život? Někdy nám pomáhá, jindy škodí

Otevřete Instagram a narazíte na příspěvky, které vás zaujmou. Pustíte si oblíbenou skladbu a Spotify vám nabídne další podle vašeho vkusu. Nebo zadáte adresu do navigace a během okamžiku máte trasu do cíle. Za všemi těmito situacemi stojí algoritmy.

Podobných příkladů bychom našli spoustu. Algoritmy ale mohou mít na náš život i méně zjevný vliv. Jak fungují, podle čeho se rozhodují a proč bychom jim neměli vždy bezvýhradně důvěřovat?

Co je algoritmus a jak funguje?

Podle základní definice algoritmu jde o soubor přesně stanovených kroků, které vedou k vyřešení určitého úkolu nebo problému. Můžete si ho představit jako recept na vaření. Máte suroviny, postupujete podle pokynů a na konci získáte hotové jídlo.

Podobně algoritmus zpracuje vstupní informace podle stanovených pravidel a dospěje k výsledku. Nemusí přitom jít o nic složitého.

Představte si například, že máte seznam deseti čísel a chcete zjistit, které je největší. Můžete postupovat takto:

1. Podíváte se na první číslo a zapamatujete si ho jako dosud největší.
2. Porovnáte ho s následujícím číslem.
3. Pokud je nové číslo větší, zapamatujete si místo původního právě toto.
4. Stejným způsobem projdete celý seznam.
5. Na konci budete znát největší číslo.

Právě jste použili algoritmus. A nepotřebovali jste k tomu počítač ani umělou inteligenci.

Mezi základní vlastnosti algoritmu patří také možnost použít stejný postup opakovaně. Například největší číslo tak můžete hledat v seznamu o deseti, stovce nebo tisíci položkách.

Algoritmy existovaly dávno před počítači. Lidé je využívali například při písemném sčítání a dělení, kdy postupovali podle naučených kroků. Podobně fungovaly i návody na řešení matematických úloh. Dnes si je ale spojujeme hlavně s digitálními technologiemi, které dokážou jednotlivé postupy vykonávat mimořádně rychle.

Kde všude se algoritmy používají?

Algoritmy si nejčastěji spojujeme se sociálními sítěmi a doporučováním obsahu. Ve skutečnosti ale zasahují do mnoha dalších oblastí, často i tam, kde si jejich přítomnost vůbec neuvědomujeme.

Ve vyhledávačích pomáhají určit pořadí výsledků, e-mailové služby díky nim rozpoznávají spam a banky je využívají například k odhalování podezřelých transakcí.

Významnou roli hrají také při nakupování. E-shopy pomocí algoritmů řadí produkty, doporučují související zboží a někdy upravují nabídky nebo ceny. První zobrazený produkt tak nemusí být nejvýhodnější.

Algoritmické systémy se využívají také ve zdravotnictví při vyhodnocování dat, ve finančních institucích při posuzování rizik nebo při výběru zaměstnanců. V některých zemích pomáhají dokonce odhadovat riziko opakování trestné činnosti.

Je však rozdíl mezi jednoduchým algoritmem a složitým doporučovacím systémem. Zatímco postup pro seřazení čísel má jasně daná pravidla, sociální síť může při výběru obsahu zohledňovat řadu informací o našem chování.

Kdy nám pomáhají a kdy už mohou škodit?

Algoritmy samy o sobě nejsou dobré ani špatné. Jak upozorňuje matematička Hannah Fry, jejich přínosy i rizika závisejí na tom, k čemu je používáme a jak jsou navržené.

Někdy nám ušetří čas, jindy mohou upřednostňovat cíle, které se s našimi zájmy neshodují. A jejich výsledky mohou mít i mnohem závažnější následky než špatně doporučený film.

Šetří nám čas a usnadňují každodenní rozhodování

Jednou z největších výhod algoritmů je rychlost. Dokážou porovnat velké množství možností a nabídnout výsledek, ke kterému bychom se sami dostávali podstatně déle.

Například při plánování cesty nám pomáhají vybrat vhodnou trasu podle aktuální dopravní situace. Při hledání ubytování zase dokážou seřadit nabídky podle ceny, hodnocení nebo dalších požadavků, takže nemusíme každou možnost porovnávat samostatně.

Dalším příkladem je automatické třídění e-mailů. Algoritmy dokážou rozpoznat nevyžádané zprávy a oddělit je od běžné komunikace. Díky tomu nemusíme každou příchozí zprávu sami kontrolovat a rozhodovat, zda patří do doručené pošty.

Výhodou je také konzistentnost. Pokud algoritmus dostane stejné údaje a postupuje podle stejných pravidel, měl by dospět ke stejnému výsledku. Na rozdíl od člověka se neunaví ani nemá špatný den.

To ale ještě neznamená, že jeho výsledek musí být správný.

Mohou nás uzavírat do informačních bublin

Všimli jste si, že vám sociální sítě někdy doporučují stále podobnější příspěvky? Doporučovací systémy sledují naše interakce a odhadují, co by nás mohlo zajímat příště.

Pokud vás baví cestování, další inspiraci pravděpodobně oceníte. U společenských nebo politických témat ale může být problém, když se vám zobrazují hlavně příspěvky potvrzující vaše dosavadní názory. Můžete pak snadno získat dojem, že většina lidí přemýšlí stejně jako vy, a přehlížet jiné pohledy.

Vznikat tak může informační bublina, tedy situace, kdy se člověk setkává s omezeným výběrem pohledů na určité téma.

Neznamená to však, že algoritmy automaticky uzavírají každého uživatele do vlastní bubliny. Výzkumy jejich vlivu na rozmanitost informací a názorovou polarizaci přinášejí různé výsledky.

Podstatné je, že obsah, který nás zaujme, nemusí být zároveň nejpravdivější nebo nejužitečnější. Příspěvek totiž může získávat pozornost třeba proto, že vyvolává silné emoce nebo rozhořčení. Pokud ho systém začne častěji doporučovat, může se k nám dostávat na úkor věcnějších informací.

Mohou negativně ovlivňovat naši psychiku

Doporučovací systémy mohou ovlivňovat nejen to, co vidíme, ale také to, jak se cítíme.

Zajímavé poznatky přinesla studie CESifo, která zkoumala přechod Instagramu od chronologického řazení příspěvků k algoritmickému v roce 2016.

Výzkumníci zjistili souvislost této změny se zhoršením duševního zdraví dospívajících v Nizozemsku. Jedním z možných vysvětlení je častější srovnávání s ostatními, například při sledování pečlivě vybraných okamžiků z jejich života.

Svou roli může hrát také tlak na získávání lajků, potřeba uznání nebo obava, že nám něco důležitého uniká (FOMO).

Výsledky ale nelze automaticky vztahovat na všechny algoritmy ani sociální sítě. Studie se zabývala konkrétní změnou na jedné platformě a určitou skupinou dospívajících.

Ukazuje však, že i změna způsobu řazení příspěvků může mít důsledky přesahující samotnou obrazovku.

Mohou nás nespravedlivě znevýhodnit

Představte si, že se ucházíte o zaměstnání a vaše žádost neprojde prvním výběrem, protože vás automatizovaný systém vyhodnotil jako méně vhodného kandidáta.

Podobné systémy firmám usnadňují zpracování žádostí. Pokud ale vycházejí ze zkreslených informací nebo nevhodných kritérií, mohou některé uchazeče znevýhodnit.

Například systém, který se učí z historických údajů o přijímání zaměstnanců, může přebírat nerovnosti z minulých rozhodnutí.

Podobné problémy mohou nastat také při posuzování žádostí o úvěr nebo při hodnocení rizik v trestní justici. V těchto případech už může nesprávné vyhodnocení výrazně zasáhnout do života konkrétního člověka.

Problémem je navíc nedostatečná transparentnost. Člověk se nemusí dozvědět, proč systém dospěl k určitému závěru.

Algoritmus může postupovat přesně podle pravidel, a přesto dojít k nespravedlivému výsledku. Proto je důležité kontrolovat, jak funguje, a umožnit lidem, aby se proti závažným rozhodnutím mohli bránit.

Jak získat větší kontrolu nad tím, co nám technologie doporučují?

Algoritmům se v digitálním světě prakticky nevyhneme. Nemusíme ale automaticky přijímat všechno, co nám nabídnou.

Užitečné je především uvědomit si, že doporučený obsah ani pořadí výsledků nemusí být neutrální. Služby nám často zobrazují to, co podle jejich pravidel nejlépe odpovídá našemu chování nebo jejich vlastním cílům. Proto má smysl zachovat si odstup a při rozhodování používat i vlastní úsudek.

U důležitějších témat, například zdraví nebo financí, by automatizovaná doporučení neměla bez dalšího ověření nahrazovat odborné posouzení.

Pomoci může několik jednoduchých návyků:

• Nespoléhejte jen na doporučený obsah. Zajímejte se i o témata a zdroje, které vám platforma sama nenabízí.
• Porovnávejte různé možnosti. První výsledek vyhledávání nebo první nabídka v e-shopu nemusí být automaticky nejlepší.
• Využívejte dostupná nastavení. Některé služby umožňují omezit personalizaci nebo změnit způsob zobrazování příspěvků.
• Ptejte se, proč vidíte právě tento obsah. Zkuste rozlišovat mezi tím, co vás skutečně zajímá, a tím, co vám systém opakovaně předkládá.
• U důležitých rozhodnutí chtějte vysvětlení. Pokud automatizovaný systém ovlivňuje například vaše pracovní nebo finanční možnosti, je namístě zajímat se o způsob rozhodování a dostupné možnosti přezkoumání.

Cílem není přestat technologie používat, ale nepřenechávat jim větší vliv, než sami chceme.

Algoritmy za nás mohou vybírat. Přemýšlet bychom ale měli sami

Algoritmy nám pomáhají orientovat se v informacích, šetří čas a usnadňují každodenní činnosti. Bez nich by mnoho digitálních služeb fungovalo podstatně hůře.

Za jejich fungováním ale stojí lidská rozhodnutí. Někdo určuje pravidla, cíle i informace, se kterými pracují. Jejich výsledky proto nemusí vždy odpovídat tomu, co je pro nás nejlepší.

Algoritmus dokáže odhadnout, na co pravděpodobně kliknete. Jestli vám ale daný obsah něco přinese, to už za vás spolehlivě nerozhodne.

Často kladené dotazy

Jaký je rozdíl mezi algoritmem a umělou inteligencí?

Algoritmus je postup pro řešení určitého úkolu. Umělá inteligence využívá algoritmy k činnostem, jako je rozpoznávání vzorů, předpovídání nebo práce s jazykem. Ne každý algoritmus ale představuje umělou inteligenci. Například jednoduché seřazení čísel žádnou AI nepotřebuje.

Může se algoritmus mýlit?

Ano. Může obsahovat chybu, pracovat s nesprávnými údaji nebo přehlížet důležité okolnosti. Dokonce i při správném provedení všech kroků může dospět k nevhodnému výsledku. Záleží proto na jeho nastavení i informacích, které používá.

Jsou algoritmy skutečně objektivní?

Ne vždy. Přestože algoritmy postupují podle stanovených pravidel, tato pravidla vytvářejí lidé. Pokud systém vychází ze zkreslených dat nebo zohledňuje nevhodná kritéria, může některé skupiny lidí znevýhodňovat. Automatizované rozhodování proto samo o sobě nezaručuje spravedlnost ani nestrannost.

Mohou algoritmy ovlivňovat naše názory?

Ano, například tím, jaké informace nám doporučují a v jakém pořadí je zobrazují. Pokud se opakovaně setkáváme s určitými tématy nebo pohledy, může to ovlivňovat naše vnímání okolního světa. Výzkumy ale ukazují, že dopady nejsou ve všech situacích stejné. Záleží na konkrétním systému, obsahu i samotném uživateli.

Kdo odpovídá za chybná rozhodnutí algoritmů?

Algoritmus sám odpovědnost nenese. Tu je potřeba hledat u lidí a organizací, které systém vyvíjejí a používají. Konkrétní právní odpovědnost závisí na okolnostech a příslušných pravidlech. Důležitá je proto kontrola fungování systému a možnost přezkoumat rozhodnutí, která mají významné dopady na lidi.

Dají se doporučovací algoritmy vypnout?

Záleží na konkrétní službě. Některé platformy umožňují přepnout na chronologické řazení příspěvků, omezit personalizaci nebo upravit doporučovaný obsah. Jiné nabízejí jen omezené možnosti. Ani vypnutí personalizace přitom nemusí znamenat, že služba přestane algoritmy používat. Ty mohou být stále potřebné například pro vyhledávání, řazení nebo technické fungování platformy.