Nenechme se šmírovat

Hned zkraje nového roku je vždy těžké oddělit velkolepá prohlášení gigantů na poli informačních technologií sloužící často spíše k uklidnění trhů a navýšení atraktivity firmy pro potenciální investory, od skutečných příslibů a nadějí, které může nadcházející rok přinést. Rok 2015 začal v tomto směru už na podzim, kdy se, pro někoho paradoxně, o malou senzaci postarala společnost Google, a to spuštěním petice za reformu sledování internetu bezpečnostními složkami na svém informačního hubu Take action zaměřeného na anonymitu uživatelů a neutralitu sítě internet, ke které se nečekaně přidal i Facebook. Dlouhodobé analýzy prokazují, že Google plánuje letošní rok využít všech možností, aby ovlivnil nadcházející procesy schvalování nové internetové legislativy vládou USA. Jedním z hlavních ukazatelů budiž skutečnost, že se Google v posunul v žebříčcích rozpočtových nákladů na politický lobbing z 213. pozice v roce 2004 na 2. příčku v roce 2012.

Načasování této petice samozřejmě není náhodné, protože je to právě přelom dubna a května 2015, kdy přestane ve Spojených státech platit část tzv. Patriotic Act, konkrétně některé direktivy umožňující sledování podezřelého chování na internetu. Připomeňme jenom, že silná společenská kritika těchto nařízení významně zesílila po svědectví bývalého agenta služby NSA Edwarda Snowdena ohledně detailů, rozsahu a způsobu monitorování internetové komunikace.  Je tedy velmi pravděpodobné, že v souvislosti s projednáváním další legislativy připravuje společnost Google celou řadu aktivit, petic a sdělení, které budou mít za cíl učinit kontrolu internetové komunikace transparentnější a snad i méně zneužitelnou. Některá prohlášení společnosti Google dokonce hovoří i „zásadní reformě dozoru nad internetem.“

Z hlediska Googlu samotného se však nejedná o náhlý impulz neboť se tématům internetové bezpečnosti a ochrany soukromí věnuje systematicky a dlouhodobě, a tak si tak např. od roku 2010 můžete v každoročně zveřejňované Google transparency report přehledně zjistit, v jakém rozsahu požadují jednotlivé státy zásahy proti uživatelům služeb Google či nárokují přímo zaslání konkrétních dat. Celý rámec těchto aktivit v sobě bezpochyby ponese i hořkou vzpomínku na minulý rok, kdy nebyla schválená jiná reforma přístupu státních úřadů k internetové neutralitě, tzv. USA Freedom Act, který neprošel ani procedurálním hlasováním v senátu.

Bezpečnost především

Podobně čekají na zázrak i investiční firmy zabývající se podporou bezpečnostních startupů, kterýžto trh se zdá již několik let raketově růst a to až o 30% meziročně ( k dnešnímu dni nabízí produkty a řešení z oblasti IT bezpečnosti přibližně 500 různých společností). Připomeňme si loňského vítěze „security dostihů“ v podobě společnosti FireEye, která významně zvýšila svou hodnotu a portfolio bezpečnostních řešení odkoupením firmy nPulse technologies. FireEye se v dnešní době tak mohou plně soustředit hlavně na prevenci dlouhodobě organizovaných útoků (zejména APT a Zero day attack) na velké datové infrastruktury, které právě minulý rok zaznamenaly obrovské problémy v oblasti internetové bezpečnosti (zejména Sony Pictures a JP Morgan).

To naopak firma ISC8 by si odnesla cenu za smolaře roku, kdy ji ani investice v celkové výši 70 milionů dolarů nezabránily v tom, aby vyhlásila bankrot a nutnost rozprodeje majetku. Oslovení odborníci se shodují, že zprvu velmi dobře vypadající řešení detekce a prevence malwaru v reálném čase nedokázala přinést skutečnou technologicko-obchodní senzaci, jako se to částečně podařilo krom zmíněné FireEye třeba společnostem Sourcefire, Shape Security nebo NORSE Corp.

V prognózách a odhadech se na rok 2015 skloňuje hlavně jméno nového projektu Ionic, který má být údajně tím toužebně očekávaným větrem inovace na poli IT bezpečnosti, slibující novou technologii zabezpečení a šifrování souborů během celého jejich životního cyklu a při libovolném umístění. Přesto, že projekt na své ostré spuštění teprve čeká, povedlo se mu uchvátit investory společnosti Meritech Capital Partners, kteří do firmy investovali v minulém roce více než 40 milionů dolarů, čímž pádem má Ionic ke svému dubnovému spuštění k dispozici podle svých tiskových vyjádření celkem 78 milionů dolarů. Meritech tak doufají, že se jim povede k pomoci k úspěchu přelomového startupu, který by mohl překonat jejich dosavadně nejúspěšnější stájové koně na poli IT bezpečnosti jako Fortinet, Imperva nebo již zmiňovaní Sourcefire. V každém případě bude dubnové spuštění systémů Ionic událostí, kterou se vyplatí sledovat, ať už dopadne jakkoliv.

Hotově nebo hodinkami?

Třetí velké očekávání pro letošní rok spočívá ve výsledku souboje hotovostního a bezhotovostního platebního styku. Mezi klíčové faktory, které by mohly zvrátit dosavadní trendy v menších finančních transakcích patří zejména stále rostoucí počet používaných smartphonů, které velmi dobře fungují jako elektronická peněženka. K nim se v rámci příručních periferií přidají v roce 2015 i inteligentní hodinky vybavené systémy Android či běžících na platformách společnosti Apple, které mohou přinést nový způsob odbavování bezkontaktních nákupů a to zejména ve spojení s testovanými modely platebních rámů.

A je to též rostoucí počet vydávaných bezkontaktních platebních karet, které velmi výrazně mění nákupní zvyky spotřebitelů a rozšiřují do celého světa trend placení i drobných nákupů pomocí karet, což bylo dosud obvyklé pouze v centrech velkých světových metropolí, Skandinávii či v některých asijských zemích. Vzhledem k půlročnímu nárůstu počtu těchto transakcí o téměř 150% předvídají např. britské banky i to, že se bezkontaktní platby stanou v tomto roce pro zákazníky stejně přirozené, jako platby v hotovosti.

Zásadní roli na poli elektronických plateb by pak zejména od léta měla hrát i Asie, zejména Čína, ze které se do světa vydá letos přibližně 7 milionů turistů, kteří s sebou přivezou své kreditní karty značek TenPay a Alipay nebo UnionPay, čímž celkově zvýší jejich cenu i velikost na trhu kreditních operátorů, a tak nebude neobvyklé, že v si už letos ve vybraných obchodech všimneme nových log na vstupních dveřích, a to hned vedle nám dobře známých značek kreditních karet.

Ještě jeden specifický trend se pak váže k zákazníkům z Asie a sice větší využívání biometrických údajů namísto klasického PIN kódu. Množství obchodníků si toto řešení totiž pochvaluje nejenom vzhledem k bezpečnosti, ale i díky možnosti získat od zákazníka další údaje o jeho nákupních zvyklostech a potřebách. Tato možnost se pravděpodobně časem rozšíří velice rychle sama, ostatně úplně stačí, aby ji začal nabízet nějaký větší evropský nebo americký peněžní ústav a klienti si jej určitě rychle osvojí.

Rok 2015 tedy přinese nepochybně množství inovací na poli uživatelského komfortu a začleňování nových technologií do každodenního života. Tento rok bude též přelomový vzhledem k náhledům na internetovou bezpečnost a zacházení s informacemi, jelikož se změní i některé důležité legislativní rámce v USA ale i zemích Evropské unie. Minulý rok, který nás počastoval sérií závažných webových útoků jasně prokázal, že současná podoba internetu připomíná mnohdy spíše Divoký západ než kultivovanou informační dálnici, a že rozvoj internetového zabezpečení je důležitým a náročným úkolem, který se nevyplatí podcenit.