Rychlost.cz Články Bude ČR vracet miliardy na rychlý internet?

Bude ČR vracet miliardy na rychlý internet?

06.09.2017

Plán na rychlý internet do každé vesnice a pokrytí zatím problematických míst na území České republiky je velmi zajímavý projekt, s jeho realizací to ale zatím dle názorů odborníků a různých spekulací až tak slavné není.

Vesnický internet má problémy

K vypsání dotace na zasíťování v rámci projektu rychlého internetu došlo ze strany Ministerstva průmyslu se zpožděním. Navíc celý projekt provázejí i další komplikace. Zatím stále není zcela jasné, jakým způsobem se situace bude dál vyvíjet a některé scénáře a spekulace působí spíš katastrofickým dojmem. Pokud by se nepodařilo odpovídajícím způsobem vyčerpat čtrnáct miliard, které jsou na projekt vyčleněny, mohl by český venkov zůstat sále odkázaný na pomalý internet a navíc hrozí i vrácení dotace.

Nepokrytých míst je na mapě stále víc než dost

Kromě Prahy se v každém kraji najdou místa, kde pokrytí signálem pro příjem internetu není prakticky žádné nebo se pohybuje na té nejnižší úrovni, což je pro uživatele téměř nepoužitelné. Někde se jedná o jednotlivé obce, někde dokonce o souvislejší plochy. Slibovaný rychlý a stabilní internet je tak pro některé občany stále jen vytouženou vidinou, přitom počet domácností, které jsou řízeny přes internet, se neustále zvyšuje. Pro někoho je kvalitní připojení také příslibem možnosti snadnější práce z domova. Podle plánu by konektivita měla i na odlehlých místech dosahovat nejméně hodnoty 30 Mbit za sekundu.

Neuspokojivé výsledky byly jedním z důvodů k odvolání ministra

Pomalý a stále nedostatečně propracovaný start projektu rozšíření internetu i nijak oslnivé výsledky byly jedním z důvodů, proč došlo k odvolání Jana Mládka z postu ministra průmyslu a obchodu. I po vypsání výzvy pro dodavatele dochází k dalším nevítaným zádrhelům. V aktuálním znění výzvy je totiž uvedena i problematická pasáž, podle níž v každé vymezené oblasti může dotaci obdržet jen jeden poskytovatel. To by ovšem podle názoru menších firem výrazně nahrávalo velkým firmám na úkor ostatních. Ministerstvo reagovalo tím, že se rozhodlo přistoupit k úpravě výběrových kritérií. Než získá tento další návrh definitivní podobu, zase to nějakou dobu potrvá a čas neúprosně ubíhá.

Požadavky na dotace se týkají i provozu

Projekt rychlého internetu se netýká jen domácností. Na jeho vyřešení a realizaci čekají také průmyslníci. Potřebují totiž skutečně stabilní a rychlé připojení k přechodu na takzvaný program Průmysl 4.0. Ten zahrnuje digitalizaci výroby, odesílání dat do cloudu a vzájemnou komunikaci mezi výrobními zařízeními a stroji. Asociace malých a středních podniků (AMSP) vkládá právě do projektu zlepšení internetového připojení pro odlehlejší oblasti a celkového zrychlení přenosu dat velké naděje. Vyzdvihuje i přednosti elektronické komunikace s úřady a státní správou. Současně se kromě realizace nových vysokorychlostních sítí zasazuje i o zřízení dotace, díky níž by firmy se sídlem v nejméně rozvinutých obcích mohly požádat o příspěvek na poplatky za internetové připojení.

Kritický vzkaz pro ministra

Členové platformy odborné veřejnosti pro budování vysokorychlostních sítí zaslali nedávno novému ministru průmyslu Jiřímu Havlíčkovi otevřený dopis, v němž silně zpochybňují celý dotační projekt v jeho stávající podobě. Kritizují především čtyři klíčové oblasti, jimiž je právně nejistý proces nápravy chyb ve vypracování hodnoticích kritérií, špatná definice sítí NGA, nejasný proces určení nepokrytých míst a v neposlední řadě také skutečnost, že celý projekt působí nehotovým a místy málo odborným dojmem.

Nezbývá než doufat, že se zodpovědní pracovníci dokáží konečně rozumně domluvit a najít schůdné řešení. Ztráta dotací by byla rozhodně zbytečná a současně pro všechny uživatele velmi bolestivá.

Autor článku: Lukáš Benzl