Podle předpovědi počítačových expertů bude už ke konci příštího roku k internetu připojeno více než 30 miliard různých zařízení. Síť vzájemně propojených fyzických zařízení označovaná jako internet věcí (Internet of Things – IoT) představuje ve světě výpočetní techniky novou rychle se rozvíjející oblast, která zásadním způsobem ovlivňuje takřka všechna odvětví. Internet věcí má spotřebitelské i podnikové využití, uplatňuje se při řízení infrastruktury i ve specializovaných oborech. Zaměřme se na to, jaké možnosti aplikace má internet věcí v našich domácnostech.
Internet věcí je označení pro globální síťovou infrastrukturu, která zahrnuje fyzická i virtuální zařízení. Každé zařízení v síti má svou identitu, je jasně identifikovatelné a je schopné samostatně pracovat v informační síti internetu. Jednotlivá připojená zařízení mezi sebou mohou vzájemně komunikovat a vyměňovat si data.
Pokud to zjednodušíme, do sítě internetu věcí patří jakékoliv zařízení, které prostřednictvím kabelu či bezdrátové Wi-Fi sítě připojíme k internetu. Máme o něm detailní informace, obvykle jej můžeme ovládat na dálku a vysílat příkazy bez potřeby fyzické přítomnosti. Pokud tak doma používáte například televizor s připojením k internetu, teplotní čidla s možností vzdálené regulace či Wi-Fi tiskárnu, internet věcí úspěšně uplatňujete i vy.
Internet věcí však může tvořit sítě nebývalého rozsahu. Například jihokorejská obchodní čtvrť Songdo se rozhodla implementovat internet věcí do rozsáhlé městské infrastruktury, která umožní celkovou lepší správu a řízení jednotlivých systémů. Do internetu věcí jsou zde zapojeny i senzorové sítě, které nepřetržitě kontrolují stav zeleně a umožňují její údržbu na dálku. Nemusíme ale jezdit až do Jižní Koreje, abychom si představili rozsah využití IoT. Například návštěvníci a obyvatelé španělského města Santander si mohou stáhnout mobilní aplikaci, která je napojena na více než 10 tisíc čidel. Během vteřiny se dozví například informace o aktuálních možnostech parkování ve městě.
Revoluce internetu věcí probíhá masivním způsobem přibližně od roku 2016, myšlenka připojení zařízení do internetové sítě však existuje už mnohem déle. První pokusy byly provedeny už na počátku 80. let. Za první zařízení připojené k internetové síti se považuje nápojový automat Coca Cola, který byl upraven na univerzitě Carnegie Mellon. Automat byl vybaven několika čidly a umožňoval přenos informací o aktuálním stavu nápojů a vnitřní teplotě.
Autorem termínu Internet of Things je Kevin Ashton – spoluzakladatel Auto-ID Center na MIT, který o internetu věcí mluvil už v roce 1999. Právě na přelomu století se možnosti připojení fyzických zařízení do internetové sítě začaly podrobněji diskutovat a velké IT firmy včetně Microsoft navrhovaly různé způsoby řešení. Dnes se IoT stává samostatným oborem, který se rychle rozrůstá a řeší složité otázky včetně bezpečnosti či ochrany soukromí.
Průběžné trendy jasně potvrzují, že IoT zařízení pro spotřebitelské využití mají stále větší podíl na trhu. Internet věcí můžeme v domácnosti využívat různým způsobem. Do internetu můžeme během několika okamžiků připojit náš automobil, zábavní elektroniku, chytrá zařízení pro domácí automatizaci, ale také monitory zdravotního stavu, domácí spotřebiče a jiná zařízení.
Pro vzdálený dohled a řízení se s oblibou využívají systémy inteligentních domácností, které mohou být součástí rozsáhlejší infrastruktury, stejně tak mohou fungovat samostatně. Pro komplexní řízení domácnosti se používají systémy s hlavním routerem, ke kterému jsou následně připojena čidla a dílčí zařízení.
Do systému inteligentní domácnosti tak můžeme připojit ovládání oken, světel, regulaci vytápění, kontrolu uzavření oken a dveří a podobně. Rozmach zažívají také hlasové ovladače a domácí asistenti, díky kterým je ovládání jednotlivých přístrojů snadné a intuitivní. Pro použití v domácnostech jsou aktuálně nejrozšířenější hlasoví asistenti Amazon Echo a Google Home. Jsou připojeni k IoT síti a umožňují ovládání dalších připojených zařízení, díky připojení k internetu pak umí odpovídat na dotazy a vyhledávat v internetu.
Zařízení s možností připojení k internetu a do domácí sítě internetu věcí se stále častěji využívají i v oblasti pomoci zdravotně postiženým a jinak ohroženým osobám. K internetu je možné připojit například i implantáty nebo kompenzační pomůcky, které upozorní na možná rizika a v případě potřeby přivolají pomoc. IoT se úspěšně využívá i při domácí diagnostice, a tak se dnes běžně setkáme s měřiči tlaku, osobními váhami či monitory spánku bezdrátově připojenými k internetu.
Zájem o propojování jednotlivých zařízení k internetu je fenoménem, který výrazně ovlivňuje i vývoj domácích spotřebičů. Přístroje a zařízení s možností připojení k internetu jsou v očích spotřebitelů považovány za moderní a inovativní, proto výrobci usilují o integraci Wi-Fi modulů i do obyčejných přístrojů. Dnes si můžete pořídit lednici, kávovar, robotický vysavač, pračku, troubu či chladničku s možností připojení do domácí sítě. Pomocí mobilního telefonu tak můžete naplánovat dobu praní, zkontrolovat, jestli jste nezapomněli vypnout troubu či zjistit stav kávy a v případě potřeby ji rovnou objednat. To vše na několik kliknutí odkudkoliv.
Řada odborníků na IT bezpečnost upozorňuje, že právě IoT zařízení představují v současné době poměrně velké bezpečnostní riziko. Zatímco zabezpečení domácích sítí, počítačů a mobilů je na dobré úrovni jak z hlediska softwaru, tak hardwaru, u přístrojů s možností připojení k internetu to neplatí vždy.
Právě špatně zabezpečené zařízení připojené do dobře chráněné sítě může být potenciální vstupní branou pro případného útočníka. Problém je zejména v tom, že k internetu dnes běžně připojíme téměř jakékoliv zařízení, včetně těch nejlevnějších a od no-name výrobců. U takových přístrojů nelze očekávat, že by při jejich vývoji byl na bezpečnost brán zvláštní zřetel a že by byly k dispozici aktualizace. I při používání domácích spotřebičů, inteligentních systémů a dalších IoT přístrojů byste měli na bezpečnost myslet.