Wi-Fi v letadle? Ano, ale funguje jinak než doma

Připojení k internetu během letu dnes řeší čím dál víc lidí, ať už kvůli práci, komunikaci s jejich blízkými nebo prostě proto, aby si zkrátili dlouhou chvíli. Zkušenosti cestujících se ale výrazně liší a realita často neodpovídá tomu, co člověk očekává.

Je v letadle Wi-Fi? Ve většině případů ano. Jenže dostupnost je jen část příběhu. Důležité je, jakým způsobem se letadlo k internetu připojuje, proč může být spojení pomalé i po zaplacení a jakou roli hraje typ letadla nebo místo, kde sedíte.

V článku se proto podíváme na to, jak připojení během letu funguje, kdy má smysl si ho zaplatit a kdy je lepší se na něj příliš nespoléhat. Cílem je dát vám reálný obrázek toho, co od internetu ve vzduchu čekat a s jakými omezeními počítat.

Jak funguje Wi-Fi v letadle

Když se během letu připojujete k internetu, nejde o žádnou „palubní síť“, která by fungovala sama o sobě. Wi-Fi v letadle je vždy jen prostředník mezi vaším zařízením a skutečným připojením, které letadlo získává zvenčí. Zásadní je proto způsob, jakým se letadlo k internetu vůbec dostane. V praxi existují dvě hlavní technologie a každá z nich se chová jinak.

Připojení přes pozemní vysílače (Air-to-Ground)

U tohoto řešení se letadlo připojuje k pozemním vysílačům podobně jako mobilní telefon, jen s mnohem výkonnější anténou. Spojení se předává mezi jednotlivými vysílači na zemi podle toho, kudy letadlo letí. Tento způsob se používá hlavně na kratších a vnitrostátních letech, kde je dostatečné pokrytí.

Nevýhodou je omezená kapacita a vyšší latence. Internet v letadle založený na této technologii většinou stačí na chatování, e-maily nebo jednoduché prohlížení webu. Streamování nebo práce s většími daty už bývá problém, a to i v případě, že máte připojení zaplacené.

Internet přes satelity

Druhou možností je připojení přes satelity, kdy letadlo komunikuje přímo s družicí na oběžné dráze. Signál putuje z letadla do vesmíru a zpět na zem, odkud se napojuje na běžnou internetovou infrastrukturu. Jde o technologicky náročnější, ale obecně výkonnější řešení.

Satelitní Wi-Fi v letadle nabízí vyšší rychlosti a širší možnosti použití, často včetně běžné práce nebo streamování. I tady ale platí, že kapacita je sdílená mezi cestujícími a při plném letadle může rychlost kolísat. Rozdíl oproti připojení přes pozemní vysílače je však v praxi výrazný.

Proč Wi-Fi v letadle často nefunguje tak dobře

Jedním z hlavních důvodů je omezená kapacita připojení, kterou sdílí všichni cestující na palubě. Jakmile se k síti připojí větší část kabiny, rychlost začne klesat a odezva se zhoršuje. Připojení pak působí pomalu i při běžných činnostech.

Výkon se navíc mění v průběhu letu. Krátce po vzletu bývá připojení použitelné, protože online je jen minimum lidí. Postupně ale přibývají další zařízení a internet v letadle se začne zpomalovat, někdy až na hranici použitelnosti.

Omezení mohou být i záměrná. Některé aerolinky blokují náročnější služby, jako je streamování videa nebo stahování větších souborů. I zaplacený přístup tak často slouží jen pro základní komunikaci a jednoduché úkony, nikoli pro plynulou práci.

Svoji roli hraje také samotný pohyb letadla. Neustálá změna polohy, výšky a trasy může způsobovat kolísání kvality spojení nebo krátké výpadky. Ty se projeví třeba znovunačítáním stránek nebo přerušením spojení.

Výsledkem je, že Wi-Fi v letadle bývá spíš kompromisem než plnohodnotným připojením. Někdy poslouží na zprávy nebo rychlou kontrolu e-mailu, jindy ale nefunguje spolehlivě ani v takto omezeném režimu.

Záleží na tom, kde sedíte?

Ano, místo v letadle může mít na kvalitu připojení určitý vliv, i když rozdíly nebývají zásadní samy o sobě. Projeví se hlavně ve chvíli, kdy je síť víc vytížená a připojuje se větší část cestujících.

Antény, které zajišťují připojení k internetu, jsou umístěné na horní části trupu letadla. Signál se pak kabinou šíří nerovnoměrně a konstrukce letadla ho může částečně tlumit. Z tohoto důvodu bývá připojení nejstabilnější ve střední části kabiny, typicky v oblasti křídel.

Naopak úplně vpředu nebo vzadu může Wi-Fi v letadle kolísat výrazněji, zejména při vyšším vytížení sítě.

Typ letadla a jeho vliv na kvalitu připojení

Ne každé letadlo je vybavené internetem stejným způsobem a u některých typů nemusí být připojení k dispozici vůbec. Rozdíl není jen mezi aerolinkami, ale i mezi konkrétními modely letadel.

U kratších a středně dlouhých letů se často setkáte s letadly typu Airbus A320 nebo Boeing 737. Právě u nich bývá nabídka připojení nejvíce omezená nebo zcela chybí, případně slouží jen pro základní použití.

Na dálkových linkách se naopak používají modernější stroje, jako je Boeing 787 Dreamliner nebo Airbus A350. Tyto typy bývají vybavené satelitním připojením s vyšší kapacitou, takže připojení je stabilnější a použitelné i pro náročnější činnosti.

Samostatnou kapitolou jsou letadla Boeing 777, která se také používají na dlouhých trasách. Připojení bývá k dispozici, ale jeho kvalita se může výrazně měnit podle obsazenosti letu a počtu připojených cestujících.

Rozhodující proto není jen název aerolinky, ale konkrétní letadlo nasazené na dané trase. Dva lety stejné společnosti mohou nabídnout velmi rozdílnou zkušenost, pokud jsou obsluhované jiným typem stroje.

Kolik stojí internet v letadle a co za něj dostanete

Cena připojení během letu se liší podle aerolinky, délky letu a zvoleného tarifu. Internet v letadle se většinou platí zvlášť a nejčastěji se pohybuje v jednotkách až desítkách eur nebo dolarů.

Místo jednoho „plného internetu“ aerolinky obvykle nabízejí několik úrovní přístupu. Základní varianty slouží hlavně pro zprávy a chat. Dražší balíčky umožní běžné prohlížení webu nebo práci s e-maily, ale náročnější služby mohou zůstat omezené.

Důležité je počítat s tím, že zaplacení neznamená záruku kvality. Wi-Fi v letadle vám dá přístup k síti, ale rychlost a stabilita se mohou během letu výrazně měnit. Pro běžné použití často stačí, jako náhrada plnohodnotného připojení ale slouží jen omezeně.

Proč mobilní data během letu nefungují?

Mobilní data jsou určená pro provoz na zemi, kde se telefon připojuje k blízkým vysílačům. Ve výšce a při vysoké rychlosti se stabilní spojení udržet nedá, proto během letu nefungují.

Z tohoto důvodu se používá režim letadlo, který vypne mobilní síť. Wi-Fi ale zapnutá být může, takže se zařízení připojuje k palubní síti letadla, ne k pozemním vysílačům.

Pokud chcete být během letu online, mobilní data v letadle nepomohou. Jedinou možností je palubní Wi-Fi, se všemi omezeními, která k ní patří.

Je Wi-Fi v letadle bezpečná?

Palubní Wi-Fi funguje podobně jako veřejné sítě v kavárnách nebo hotelech. To znamená, že sama o sobě není vyloženě nebezpečná, ale ani plně zabezpečená. Připojení obvykle sdílí více cestujících a data nemusí být šifrovaná.

V praxi se proto nevyplatí přes Wi-Fi v letadle řešit citlivé věci, jako je internetové bankovnictví nebo přihlašování do důležitých účtů. Pro běžné prohlížení webu nebo zprávy je ale připojení použitelné.

Pokud chcete riziko snížit, pomůže VPN, která provoz zašifruje. Ani ta ale nezaručí stoprocentní bezpečnost. Základní pravidlo je jednoduché: chovejte se stejně opatrně jako na jakékoli jiné veřejné Wi-Fi.

Letadlo není kancelář

Možnost být během letu online svádí k tomu brát let jako další pracovní blok. Realita ale často ukáže, že prostředí ani připojení na soustředěnou práci stavěné nejsou. Krátké zprávy nebo rychlá kontrola e-mailu ještě dávají smysl, všechno ostatní bývá spíš boj s podmínkami.

U řady letů je proto praktičtější počítat s tím, že internet poslouží jen omezeně, nebo vůbec. Někdy je efektivnější nechat práci na přistání a let brát jako přirozenou pauzu, kterou běžný den nenabízí.

Ať už se rozhodnete připojit nebo ne, je dobré mít na paměti, že být offline pár hodin není problém. Někdy stačí sklopit stolek, podívat se z okna a využít let k odpočinku místo další snahy být neustále online.