S phishingovými zprávami se už setkal téměř každý z nás. E-maily, které vypadají podivně, využívají špatnou češtinu a obsahují podezřelé odkazy. Jenže to už neplatí. Díky AI působí podvody mnohem věrohodněji a útočníci dokážou napodobit způsob komunikace, tón i styl konkrétní firmy. Phishing je dnes přesnější, chytřejší a nebezpečnější než kdy dřív.
Přijde zpráva. Vypadá seriózně, píše se v ní, že máte problém s účtem, a v závěru vás požádají o ověření hesla. Všechno působí důvěryhodně – a právě v tom je problém. Phishingové útoky prošly tichou proměnou: už nejsou k smíchu, ale k zastavení. Díky umělé inteligenci umí podvodníci psát jako skutečná banka, obchod nebo kolega z práce. A dokážou se trefit do tónu, jazyka i situace, ve které se skutečně nacházíte.
Zatímco dříve bylo možné podvod rozeznat podle chybné češtiny nebo podezřelé adresy, dnes rozhodují drobnosti. Nečekaná výzva k akci, změněný styl komunikace, nenápadné přesměrování. Phishing je dnes přesnější, chytřejší a výrazně hůř rozpoznatelný než kdy dřív.
V tomto článku si ukážeme, jak moderní phishing funguje, proč si na něj dát pozor a jak se efektivně bránit – ať už jste zkušený uživatel nebo začátečník na internetu, který nechce naletět.
Phishing je forma podvodu, která se snaží vylákat od uživatele citlivé údaje – například přihlašovací jména, hesla nebo platební informace. Nejčastěji přichází e-mailem, ale stále častěji se objevuje i v SMS zprávách, na sociálních sítích nebo v chatovacích aplikacích. Útočník se většinou vydává za důvěryhodnou organizaci nebo osobu, aby vzbudil dojem legitimity a vyvolal rychlou reakci.
Přestože se o phishingu mluví už roky, stále funguje. Proč? Protože cílí na lidské emoce – strach, důvěru, zvědavost nebo i rutinní nepozornost. A protože se tváří jako něco známého. Často jde o zprávy s varováním, že končí platnost účtu, že byl zaznamenán podezřelý přístup nebo že je třeba něco rychle potvrdit. Útočníci se přitom spoléhají na to, že v rychlosti a běžném shonu nezpozorníte.
Nástup generativní umělé inteligence výrazně zjednodušil tvorbu phishingových zpráv, které vypadají jako legitimní firemní komunikace. Podvodníci dnes využívají nástroje typu ChatGPT, Gemini nebo Claude k vygenerování textu bez gramatických chyb, v přirozeném jazyce a s tónem, který odpovídá očekávání příjemce.
Kombinací výstupů z AI s daty ze sociálních sítí, veřejně dostupných databází nebo uniklých e-mailových šablon dokážou útočníci vytvořit zprávy s vysokou mírou personalizace. Příjemce tak dostává e-mail, který nevzbuzuje podezření. Vzhledem ke kontextu a stylu naopak působí jako běžná komunikace, na kterou je zvyklý.
Mezi pokročilé techniky patří také využití AI pro překlady bez známek strojového překladu, simulace firemního brand voice nebo generování věrohodných vizuálních prvků včetně falešných přihlašovacích stránek. Phishing se tak posouvá z kategorie amatérských podvodů do oblasti profesionálně připravených útoků, které vyžadují vyšší míru obezřetnosti.
Phishingové zprávy dnes vypadají na první pohled důvěryhodně, ale pořád existují znaky, podle kterých je můžete odhalit. Nejde o křiklavé chyby, ale spíš o jemné nesrovnalosti. Když víte, co hledat, je snazší zpozornět včas.
Phishing často vytváří umělý pocit naléhavosti. Zprávy tvrdí, že pokud něco neuděláte hned – například nepotvrdíte platbu nebo nezměníte heslo – přijdete o účet, peníze nebo přístup ke službě. Cílem je donutit vás jednat bez přemýšlení. Seriózní instituce ale zpravidla nechávají prostor na ověření a nepoužívají nátlakové metody.
Pokud vám banka, dopravce nebo e-shop píše bez jakéhokoliv předchozího důvodu, např. že se nepodařilo doručit balík nebo že byl přístup pozastaven, mějte se na pozoru. Útočníci sázejí na to, že podobné situace se mohou stát kdykoliv, a tak zpráva zní uvěřitelně.
Adresa odesílatele může být na první pohled v pořádku, ale často obsahuje drobné rozdíly: zaměněné znaky, jinou koncovku nebo zcela jinou doménu maskovanou jménem známé firmy. Podívejte se pozorně, i malá odchylka může znamenat podvod.
Hypertextové odkazy mohou vypadat věrohodně, ale vést na podvodnou stránku. Na počítači na ně přejděte myší a sledujte, kam skutečně směřují. Na mobilu podržte prst a zkontrolujte adresu. Pokud se vám něco nezdá – například chybí název domény nebo je příliš dlouhá a složitá – raději neklikejte.
Zpráva může obsahovat příliš formální nebo naopak příliš uvolněný tón, nezvyklé obraty, zmatečné formátování nebo styl, který firma běžně nepoužívá. Pokud jste zvyklí dostávat e-maily v určité podobě, každá odchylka by vás měla zarazit.
Dobrou zprávou je, že proti phishingu nejste bezbranní. Kromě základní opatrnosti existují i konkrétní nástroje a postupy, které vás v roce 2025 ochrání lépe než kdy dřív.
I když někdo získá vaše heslo, bez druhého kroku ve formě ověření přes mobilní aplikaci nebo hardwarový klíč se do účtu nedostane. Nejbezpečnější variantou je tzv. passkey nebo biometrická autentizace přes zařízení.
Správci hesel nejenže generují silná a unikátní hesla, ale také často rozpoznají podezřelé stránky. Pokud vám správce nenabídne automatické vyplnění, je to signál, že stránka nemusí být důvěryhodná.
Většina e-mailových a bankovních služeb umožňuje zobrazení historie přihlášení a neobvyklých přístupů. Pravidelná kontrola vám může pomoct včas odhalit narušení.
Phishing často cílí na nezabezpečené systémy. Staré verze operačních systémů, prohlížečů nebo e-mailových klientů mohou obsahovat zranitelné body, které už byly opraveny – ale ne u vás, pokud neaktualizujete.
Moderní e-mailové služby obsahují pokročilé algoritmy, které detekují phishingové pokusy na základě chování, reputace odesílatele i samotného obsahu. Ujistěte se, že jsou zapnuté a aktuální.
Útočníci své techniky neustále mění. Sledujte aktuální podvodné kampaně, např. přes stránky bank, poskytovatelů e-mailu nebo národní bezpečnostní autority.
Phishing v éře umělé inteligence už není o okatých chybách, ale o detailech, kterých si všimne jen ten, kdo ví, že si má dávat pozor. E-maily, které vypadají normálně, odkazy, které působí věrohodně, i jména, která znáte.
Digitální důvěra by nikdy neměla být slepá. I když službu nebo odesílatele znáte, ověřujte. Zastavte se. Klikněte až tehdy, když si jste jistí. Protože kyberbezpečnost není otázka technologií, ale každodenního chování.