5G je tady a slibuje revoluci v mobilním připojení. Ale co to pro vás znamená v praxi ? Je čas pořídit si nový telefon, nebo si vystačíte se stávajícím 4G? Sepsali jsme pro vás hlavní rozdíly mezi oběma sítěmi, a to tak, že se v nich vyzná i běžný laik.
Pojmy 4G a 5G se v posledních letech staly synonymem pro rychlý mobilní internet. V souvislosti s tím jsou také hnacím motorem technologického pokroku. Zatímco 4G neboli LTE je již standardem, 5G přichází s revolučními změnami, které slibují posunout hranice mobilního internetu na zcela novou úroveň. Pojďte se s námi podívat, v čem se obě sítě liší.
Nejviditelnějším a nejdiskutovanějším rozdílem mezi 4G a 5G je rychlost. Zatímco 4G sítě dosahují průměrné rychlosti stahování kolem 20 Mbps a rychlosti nahrávání kolem 10 Mbps, 5G sítě slibují až desetinásobné zrychlení, s teoretickou maximální rychlostí stahování až 20 Gbps a rychlostí nahrávání až 10 Gbps.
V praxi byste tak mohli stáhnout celovečerní film ve vysokém rozlišení během několika sekund, bleskově odeslat objemný soubor nebo plynule streamovat i ve vysokém rozlišení 4K či 8K.
Dalším klíčovým parametrem, který ovlivňuje plynulost a odezvu online aplikací, je latence, tedy zpoždění mezi odesláním požadavku z vašeho zařízení a jeho doručením na server a zpět.
Zatímco u 4G se latence pohybuje kolem 50 milisekund, 5G sítě ji dokáží snížit až na neuvěřitelnou 1 ms, což se blíží reakční době lidského mozku. Tato téměř okamžitá odezva otevírá dveře novým technologiím, jako je virtuální realita (VR) a rozšířená realita (AR), autonomní řízení, telemedicína či online hraní her.
Svět se stává stále více propojeným, kvůli čemuž se 4G sítě potýkají s rostoucím počtem připojených zařízení – chytrých telefonů, tabletů, notebooků, ale i chytrých hodinek, fitness náramků, chytrých domácností a dalších zařízení internetu věcí (IoT).
Právě proto 5G sítě přicházejí s mnohem větší kapacitou a šířkou pásma, jež umožní připojit miliardy zařízení, aniž by to mělo vliv na rychlost a stabilitu sítě. Rychlé nasazení 5G je tedy důležité rozvoj internetu věcí, chytrých měst, průmyslu 4.0 a dalších inovativních technologií, které se neobejdou bez spolehlivého připojení.
5G sítě využívají pro přenos dat vyšší frekvenční pásma než 4G. To jim umožňuje dosáhnout vyšší rychlosti a kapacity, ale zároveň snižuje dosah signálu a schopnost proniknout překážkami, jako jsou zdi budov nebo stromy.
Pro zajištění dostatečného pokrytí 5G signálem je tedy nutné budovat hustší síť vysílačů, což s sebou přináší i vyšší náklady pro operátory.
Přestože 5G sítě pracují s vyššími frekvencemi a rychlostí, jsou paradoxně energeticky efektivnější než 4G. Díky optimalizaci a novým technologiím dokáží 5G zařízení pracovat s nižší spotřebou energie, což prodlužuje jejich výdrž na jedno nabití.
I když je 5G stále ve fázi rozvoje a implementace, vědci a inženýři již pracují na další generaci mobilní sítě – 6G. Očekává se, že 6G přinese další radikální zrychlení, s rychlostmi stahování až 1 Tbps a extrémně nízkou latencí pod 1 ms.
6G síť by měla být založena na pokročilých technologiích, jako je umělá inteligence (AI), strojové učení (ML) a blockchain, které jí umožní lépe se přizpůsobovat potřebám uživatelů a optimalizovat využití síťových zdrojů.
Mezi klíčové inovace, které by 6G mohlo přinést, patří:
Příchod 6G sítí se očekává kolem roku 2030 a slibuje další revoluci v mobilním připojení a technologiích.
V současnosti se musíme spokojit se zavedeným 4G a postupně se rozvíjejícím 5G. To slibuje revoluci v mnoha oblastech, od online zábavy a komunikace přes autonomní systémy a chytrá města až po telemedicínu.