Může zaměstnavatel kontrolovat, co děláte na internetu?

Jak mluví zákon?

Toto téma je značně ošemetné a na jasné odpovědi se neshodnou ani odborníci na pracovní právo. Otázku upravuje především Zákon č. 262/2006 Sb., a to zejména v ustanovení § 316 týkajícím se ochrany soukromí zaměstnanců a práv zaměstnavatele. Nařízení, povinnosti a práva ale nejsou definována jasně (zejména s ohledem k moderním technologiím) a je zde dost prostoru pro různé výklady.

Podle tohoto ustanovení nesmějí zaměstnanci bez svolení zaměstnavatele užívat firemní prostředky k soukromým účelům. Sem spadají počítače, mobilní telefony apod. Zaměstnavatel má sice právo dodržování tohoto ustanovení „přiměřeným“ způsobem kontrolovat, rozhodně ale nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí pracovníků.

Může zaměstnavatel kontrolovat, co děláte na internetu?

Výjimku pro zaměstnavatele představují případy, kdy je systematický monitoring vyžadován zvláštní povahou činnosti. Ani v takovém případě ale nesmí být sledování zaměstnance skryté a ten musí být informován o způsobech a rozsahu monitoringu.

Formulka o zvláštní povaze činnosti pokrývá jen naprosté minimum situací a pracovišť. Týká se např. elektráren. Naprosto drtivá většina zaměstnavatelů nemůže sledování zaměstnance touto výjimkou zaštítit. To ale nemusí znamenat, že má pracovník volné pole a zaměstnavatel na něj žádným způsobem nedosáhne.

Co zaměstnavatel může?

Zaměstnavatel má právo v přiměřené míře zkontrolovat, zda jsou firemní prostředky využívány pouze k pracovním účelům a zda je zaměstnanci nezneužívají bez souhlasu pro osobní potřeby. Zjištění takového jednání lze považovat za vážné porušení pracovních povinností a může být důvodem k rozvázání pracovního poměru.

Co nemůže?

Zaměstnavatel na druhou stranu nemůže do soukromí pracovníka zasahovat takovým způsobem, že by přímo kontroloval obsah jeho aktivit. V rozporu se zákonem by jednoznačně bylo sledování obsahu osobní emailové (nebo jiné; např. prostřednictvím soc. sítí) komunikace zaměstnavatele; jeho konkrétní pohyby na internetu; odposlouchávání hovorů na služebním telefonu apod. (opět kromě případů, kdy se lze bránit zvláštní povahou činnosti). Neoprávněné je taky systematické, soustavné a nepřiměřené monitorování zaměstnance.

Rumunský precedens?

Zatímco dosud se zdálo, že zákon je jednoznačně na straně nesvědomitých zaměstnanců, vody rozbouřil případ, který se odehrál v roce 2016 v Rumunsku. Evropský soud pro lidská práva dal zapravdu zaměstnavateli, který při namátkové kontrole přistihl zaměstnance, jak používá komunikační software Yahoo Messenger pro soukromé účely. Zaměstnanec se bránil proti výpovědi tím, že byl sledován, aniž byl o tom předtím informován. Soud ale přihlédl k tomu, že kontrola ze strany zaměstnavatele byla omezená a krátkodobá.

Sledovací software

Sledovat něčí aktivity na počítači je poměrně snadné a existuje celá škála softwarových řešení, které umožňují různý rozsah monitorování činností. Tyto aplikace obvykle dokážou nejen odhalovat navštívené stránky a pohyby v systému, ale mnohdy zaznamenávají i stisknuté klávesnice (tedy i konkrétní textový obsah). Použití těchto programů může být často velmi obtížně odhalitelné.