Termín „internet“ je složeninou z anglických výrazů IN (předpona, značící „mezi, uvnitř“) a NET („síť“). Tímto pojmem se všeobecně označuje systém celosvětově propojených počítačových sítí, které mají vzájemný kontakt prostřednictvím takzvaných síťových uzlů. Základním protokolem, díky kterému internet komunikuje, jsou protokoly TCP/IP. Detailní popis by byl poměrně složitý, ale zjednodušeně lze říci, že díky těmto protokolům probíhá komunikace mezi počítači při surfování na síti, stahování dat nebo posílání elektronické pošty. V žádném případě si ale nesmíte zaměňovat všeobecný a velmi obsáhlý pojem „internet“ s označeními pro internetové stránky, prohlížeče, součásti vybavení počítače nebo online dostupnými službami.
Na světě je v současnosti přibližně 3,7 miliardy uživatelů internetu a tento počet se stále zvyšuje. Je to možné díky nejrůznějším typům dostupného připojení, které je řešeno optickým vedením nebo telefonním kabelem přes linku ADSL, přes televizní přípojku či bezdrátově. Připojení pro vás zajišťuje takzvaný provider – poskytovatel internetového připojení.
Kde je hlavní centrum internetu, odkud vychází a je řízen? To je úplně špatná otázka, nic takového ve skutečnosti neexistuje. Veškerá infrastruktura internetu je decentralizovaná. To má v zásadě jednu velkou výhodu – internet jako celek je totiž díky tomu velmi obtížné vyřadit kompletně z provozu a i záměrná regulace pro potřeby politických či ekonomických zájmů je výrazně omezena. V období celosvětového rozvoje internetu došlo ke vzniku veřejných IXP (propojovacích bodů), které slouží pro propojení jednotlivých telekomunikačních společností. V České republice je propojovací bod označen jako NIX.CZ. Díky propojení IXP je zajištěno, že v případě výpadku jednoho z propojovacích bodů budou ostatní fungovat dál a nedojde ke kolapsu sítě.
Jak je možné, že se bez problémů připojíte k určitému webu a přitom je v jiné zemi nedostupný? K výpadkům jednotlivých serverů nedochází často, ale občas to vyloučit nelze. Provázaná struktura internetu si s tím většinou stejně poradí, aniž byste si něčeho povšimli. Když některá služba typu Facebook v určité zemi začne být nedostupná, vznikne kolem toho často poprask. Celosvětový výpadek je velmi ojedinělý, protože velké služby běží rovnou z několika datových center po celém světě.
Podoba webových stránek je v elektronické formě uložena na serverech, což jsou v podstatě velmi výkonné počítače uložené v již avizovaných datacentrech. K jejich zobrazení nám slouží internetové prohlížeče.
Možná se nyní ptáte, jak je tedy možné, že se jako český uživatel dostanete k webu, který je umístěný někde na serveru v Americe. Vysvětlení je jednoduché. Propojení na tisícikilometrové vzdálenosti v tomto případě zajišťují optické kabely umístěné na samém mořském dně. Jen přes Atlantik je nataženo kolem třinácti kabelů, které mají dostatečnou kapacitu na další růst přenosu dat. Vyčerpání kapacity tak v dohledné době rozhodně nehrozí.